Letos jsem svou první běžeckou 24h v Kladně radši zkoušet neměl. Kdybych byl ve formě a jenom chodil, tak toho nachodím víc.
Příprava:
Začala celkem dobře, ale 14 dní před závodem jsem neběhal a nohy odvykly na tvrdé dopady. Ne že bych nemohl běhat, ale nějak jsem neměl náladu. Tu mi zkazil otravný hmyz, který mě bodl a přidal pěknou kruhovou zarudlou skvrnu asi tak 5cm velkou. Naštěstí se protilátky boreliózy v krvi neprokázaly (zatím:)) a po týdnu skvrna zmizela. Když se k špatné náladě a mé lenosti přidalo venkovní vedro a únava z prášků proti alergii, neběhal jsem. Před závod jsem ještě vložil rodinnou turistickou dovolenou na Vysočině. Většinu výletů jsem absolvoval se zátěží na zádech. Celkem jsem si to užil, ale odpočinek to nebyl.
Závod:
Před odjezdem do Kladna jsem se nevyspal špatně ani dobře, tak nějak napůl. Po startu první 3 hodiny uběhly v klidu, odkroužil jsem je s budoucími vítězi Danem a Petrem. Pak jsem zpomalil, bylo na mě vedro. Pil jsem každé 2 km, po maratonu jsem byl už unavený. Po 60km se mi udělalo mdlo a musel jsem si jít lehnout nejdřív na ošetřovnu a po prochozených 2 km i na 2h do spacáku. Začal jsem zase běhat po setmění a 100km jsem měl zhruba po 13-ti hodinách. Zpomaloval jsem a za svítání po 120km jsem dostal zimnici a musel si jít zase na 2h lehnout. Poslední 4h jsem už jenom chodil, běžet nešlo. Špatně od žaludku mi nebylo, ale byl jsem unavený, bolelo mě v okolí pohrudnice (nevím jestli svaly nebo špatné prokrvení) a nad levým kotníkem (ten mě zradil i v Roháčích :(). Zaběhl jsem si zase až posledních 800m.
Závěr:
Za svůj výkon se sice nestydím, ale chlubit se s ním nikde nebudu. Skončil jsem v první půli startovního pole na 24h (10. z 20.), ale první 4 ženy by mě nechaly daleko za sebou. Jsem rád, že jsem byl u toho, když padl český ženský rekord na 24h. Nasbíral jsem další zkušenosti na příští ultrazávody. Než poběžím další 24h, musím se zlepšit na běžecké 6h a pořádně zaběhnout 12h. Někdy se určitě vrátím, překonat podprůměrných 146,8 km by příště neměl být velký problém :)
skip to main |
skip to sidebar
I cesta může být cíl.
O mně
- Mount
- Běh na dlouhou trať je běh na dlouhou trať. Pokud si to člověk včas uvědomí, nemusí být ta trať zase tak dlouhá.
Archiv obblogu
Pár stránek o běhání
Blogy
5 komentářů:
ahoj chlape,držím palec do dalších akcí,tahle byla asi trochu nerozumná,ale to musíš vědět sám.nicméně o tvém odhodlání a zarputilosti vypovídá mnohé.gratuluju,že jsi si nic nezhmoždil,neutrhnul a nezanítil.přeju hodně osobní a běžecké pohody a věz-podzim a chladné počasí se blíží-to se nám to bude běhat.
ahoj Tomáš
No nebyl to zrovna nejlepší začátek čtyřiadvacítek, ale co tě nezabije, to tě posílí.
Přeji rychlou regeneraci.
Já Tě obdivuji, stejně jako všechny, kteří se postavili na start. Každý běh je jiný, jednou to jde a jindy ne. Sám to znáš velmi dobře. Jen málo lidí může říct, že v kuse zaběhli přes 140 kilometrů.
Gratuluji a pro příště přeji překonání všech útrap. Hodně štěstí.
Přece bys nechtěl všechno hned napoprvé, no co bys pak dělal?:-) Myslím, že je to super začátek. Třeba mně už by asi takovou legraci ani nedovolilo koleno... Tak s chutí do dalšího běhání, ať takové štreky aspoň někdo běhá.
Tomáš: Dík, tahle akce je pro většinu lidí nerozumná za jakékoli situace. Jestli budu mít nějaké následky ještě uvidím. Teď se musím dát rychle do kupy, v sobotu už budu spát ve 2000 m a pak se prodírat ledem a skalou na nějaké 4-tisícovky.
Koyama: Třeba je to lepší, než zaběhnout vzdálenost, která jde už těžko překonávat :). Dík
PetrS: Dík a taky hodně štěstí. Neúspěch mě motivuje víc než úspěch :), ale všeho moc škodí.
Vl001: I kdyby mé plány náhodou vycházely, nebojím se, že bych nenašel nové cíle. Až se naučím trochu běhat, slibuju, že zkusím i toho ironmana, ať vám tam taky někdo dělá křoví :)
Okomentovat