středa 27. června 2007

Přímořské pobíhání

Zatímco jiní podávali heroické ironmanské, maratonské a ultramaratonské výkony, já jsem trpěl vedrem v jednom turistickém ghetu nejchudší země Evropské unie. Naštěstí se občas objevily mraky a krátce sprchlo, ale velmi sporadicky.

Při troše snahy se dalo uniknout na zajímavější místa a i děti naše výlety uvítaly s vidinou dalšího neobvyklého suvenýru, či zapadlého mořského zákoutí s nepřebraným nalezištěm mušlí a jiných potvor. Nejraději jsem měl několikakilometrovou rozpadající se silničku podél moře. Člověk na ní potkal jen pár zbloudilců. Na konci se dalo pokračovat vzhůru do vnitrozemí nebo po kamenech a zarostlé pláži na skalní útesy, kde se tříštily vlny.

Donutil jsem se běhat, ale ráno se mi to povedlo jenom jednou. Běhal jsem spíš k večeru, nejčastěji před setměním. Často jsem testoval cesty, které jsme další dny použili pro naše výlety. Tak jsme se třeba vyhli otravným taxikářům a pěšky došli po zapomenuté cyklostezce do letního sídla rumunské královny Marie.

Neběhal jsem jen podél moře, ale vybíhal pravidelně i kopce. Z jednoho návrší byl pěkný výhled na naši slunečníkovou plantáž.



Běžců bylo v okolí poměrně dost, ale většina běhala ráno nebo dřív odpoledne. Večer jsem nepotkával nikoho. Plavat se mi moc nedařilo, v potápěčských brýlích jsem nemohl moc dýchat a plavecké jsem nechal doma. Tak, pokud jsem nebyl ověšen dětmi, jsem ve vodě trávil čas rozvalen na nafukovacích nesmyslnostech. Na pláži jsem se pečlivě skrýval pod slunečníkem, který byl jedna z našich prvních investic.

Běhal jsem pomalu a velmi ztěžka. Vedro přes den mě zmáhalo. Naběhal jsem přes 91km a vždy jsem běhal po tvrdém. Chyběly mi měkčí lesní cesty, kterými doma běhy prokládám.

Jsem v běžeckém útlumu, běhat jsem nepřestal, ale nemám teď žádnou koncepci ani plán. Budu teď spíš chodit a lézt. Běhat budu jen, pokud budu doma. Hlavní letní motivace tu však je - začátek srpna, Kladno: běh 24h. Nemám představu kolik bych mohl uběhnout, rád bych 200km.

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

I odpočívat je potřeba,vždyť máš letos naběháno tolik.24h to je pro mě strašná představa. :-)Ale budu Ti držet palce,protože ten cíl je neuvěřitelně smělý.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Mounte,
v teplých krajích bylo krásně, hory, moře...díky za pěkné počtení a pokoukání :-)
Taky se těším, až budu chodit...zrovna včera mi to běhání moc nešlo, jsem si říkala-proč to vlastně děláš, když Tě to neba, ani vlny skoro jako u moře na Počernickém rybníku to nezachránily :-( chce to změnu.
mapo

forest řekl(a)...

Cus, dobře, že jsi to přežil. No, mě to možná taky čeká - ale moře beru jako opravdový relax.
Co tohle je za letovisko? Pochopil jsem snad dobře, že je to v Rumunsku, ale jaksi to nemůžu indentifikovat. A to jsme loni projeli pobřeží Černého moře od Dunajské delty až po Burgas...
Mám tip jestli je to teda v Rumunsku, ale nesedí mi to tou fotkou focenou hodně zhora - Mangalia (tou jsme jen projížděli).

Anonymní řekl(a)...

Tak si to přetrpěl. ;o)

Budu taky držet palce. Myslím, že 200km by mohlo být v tvých silách, ale musíš začít dost opatrně.
Samo.. bude záležet taky hodně na počasí.

Mount řekl(a)...

milan: Jsem na 24h chůze zvyklí. Chůze a pomalý běh není zas tak velký rozdíl. Když to zvládnu na okruhu, zkusím pak nějaký delší přeběh.

mapo: Už se na změnu těším.

forest: Letní sídlo rumunské královny Marie není v Rumunsku ;) , leží u Balčiku. A jesli jste jeli podél celého pobřeží, tak je škoda, že jste se tam nezastavili. Stojí za to. My jsme byli v Albeně.

koyama: Mohlo to být horší.
U 24h doufám, že nebude tropické vedro nebo průtrž mračen. Začnu s respektem.

forest řekl(a)...

Jsem idiot, "sídlo rumunské královny..." není to stejné co "rumunské sídlo...". Asi to stejné, že si nejsem schopný si zapamatovat jméno obce, přes kterou jsem jel 20× během ironmana...

V Balčiku jsme byli (průjezd, jen půlden), před sídlem taky. Jedna pláž , celkově jsem očekával více. Ale co už... Za poznámku stojí, že jsme tady narazili na české pivo. Ehm, Starobrno. Na konci dne jsme zakotvili na zapadlém místě na Zlatých píscích (oáza klidu uprostřed šílenství).

Hůř v hodnocení dopadla jen rumunská Mamaia, kde byla hlava na hlavě, sice pivo bylo levné, ale moře se víc podobalo vyteklému oleji než vodě se solí. Asi nejlepší místa jsou na zlomu Rumunsko/Bulharsko (Kaliakra, Rusalka).

Mount řekl(a)...

forest:
Doufám, že záporné hodnocení se týká Zlatých písků ne Balčiku. Těm jsem se zdaleka vyhnul, stačilo mi co jsme viděli po cestě podél pobřeží do Varny. Měli jste zůstat o pár kilometrů severněji ve vesničce Kraněvo, není tak nabitá.

Balčik je nevýrazné, ale jinak milé přístavní městečko. Daleko hezčí je právě komplex "dvarca", dá se tam chodit celý den. Je tam několik částí zahrady v různých stylech. Ve vedru je tam skoro všude stín, vodní kanály, umělé vodopády. Děti se tam vyřádili v bludištích cestiček a v kaktusové sbírce jsem našel i obří Saguara, mezi kterými jsem bloudil v poušti poblíž Tucsonu v Arizoně.

forest řekl(a)...

Ba naopak, my jsme si našli takové zapadlé místo na Zlatých píscích (zní to jako sci-fi). Naprostá pohoda.
Balčik mě fakt nějak nezaujal. Ta story ze Zlatých písků je fakt unikátní - rozepíšu se na tom o blogu, když je už jisté, že letos do teplého moře nepáchnu :-)