Chlubení rodičovské: Můj syn ve věku 6-ti let úspěšně pěšky zdolal 26 km (loni zvládl 23) v docela velkém teple. Motivace byla velká - zmrzliny po cestě, vidina cílové botičky a šel to i za nemocnou sestřičku :)
Chlubení běžecké: Od doby, kdy jsem si začal počítat naběhané kilometry (necelý rok a půl), jsem se konečně přehoupl přes 5000 km.
A teď reálně - neběhá mi to, tedy nechce se mi běhat. Pořád se sám před sebou na něco vymlouvám, že potřebuju odpočívat po maratonu, že je moc vedro... Ráno odkládám běh na večer a večer na další den. Chůze mi nevadí, vyrazil bych někam do temných lesů a jen pozoroval přírodu ze stinných cest.
Jak jsme naznačil, šel jsem v sobotu pochod Praha-Prčice, jednu z kratších tratí. Letos mi přišlo, že bylo méně opilců, nehlídaných psů a otravných kuřáků. Pořád mi ale vadí davovost, někomu šlapete na paty nebo někdo vám. Má to však i výhodu, neustálé změny, ruch a děj zaujímají děti a těm se pak lépe jde.
Davová psychoza, emoce a nadšení mi čím dál víc přijdou cizí. Jejich vyvolávání je snadno vypočitatelné a laciné působení na člověka. Nejsem proti tomu imunní, občas cítím v davu sounáležitost, ale zůstává ve mě po tom umělá pachuť. O davu jsem začal přemýšlet při svém nedělním večerním 30 km běhu, který mě zavedl i k vršovickému Ďolíčku. Věrné fanoušky Bohemians 1905 bylo slyšet v celém údolí Botiče.
Nedá mi to, abych se nepodělil i o svou hloupost. Na zmíněný nedělní běh jsem si vzal svůj nový fuel belt od Enervitu a do dvou lahviček jsem si nalil colu. Lahvičky jsem nechal nějakou dobu otevřené, aby vyprchal oxid uličitý. Vše jsem pečlivě zavřel a colu dal na záda. Uběhl jsem 100 m, ozvaly se dvě rány a půlku lahviček jsem měl na zádech. Oxid nevyprchal úplně - malá nádoba, změna teploty a pořádné protřepání vykonalo své :)
8 komentářů:
Ahoj Mounte,s těmi dětmi to asi děláš rozumněji než já coby podstatně mladší tatínek. :-) Moje dospělá dcera ještě dnes vzpomíná ,jak ronila slzičky do běžeckých stop na Vysočině.A syn má před očima nejeden noční zimní výstup ze Smokovce na Terynu s batohem.Za většinu traumat dětí mohou jejich rodiče. :-))
Za pár týdnů máte strašnou 12-ti hodinovku,tak hlavně hodně odpočívej.Budu Ti držet palce.
Ahoj Mounte,
teorie, psychologie davu-zajímavé sociologické čtení...to si ale nech na "důchod", až nebudeš chodit, běhat atd. Lepší je praktická stránka života, než teorie.
Dlouhé běhy jsou prý v Tvé hlavě, ne v nohou...
Zítra mi přijdou nové boty od PP.
Martina
Mounte, asi to s behem nebude tak spatne, kdyz si davas tricitky. Ale pripojil bych se k Milanovi a jeho radě odpocivat, abys byl na 12hodinovku nabuzenej.
Láďa T.
Milane dík za podporu, budu jí potřebovat. Ty bys mi urćitě dal na 12h minimálně 2km. S tou rozumností a dětmi má manželka o mně jiné mínění.
Martino v tom vedru se mi při delších bězích honí hlavou samé hlouposti :)
Ať Ti boty dobře padnou.
Láďo ještě odběhnu pár běhů a už zase odpočívám. První běžecká 12h mě před startem určitě nabudí. Přeju, ať můžeš co nejdřív zase běhat.
U nás v rodině to bylo podobné.Manželka občas přibrzdila a já ve snaze to aspoň zprůměrovat jsem lehce přidával plyn.Nuda rozhodně nebyla nikdy.
Dvanáctihodinovka je strašná loterie a ve Tvůj prospěch jasně mluví zkušenosti z dálkových pochodů.Nemám na to asi dostatek trpělivosti.Snažím se být co nejrychleji v cíli,což se v případě časových běhů trochu mijí účinkem. :-)
No já jsem takový postarší a dost měkký tatínek, nechávám se ukecat a nosím. Míšu (5 let) teda už ne, ta musí po svejch. Fyzičku docela má, ale přes 20 km chůze - tam by byl minimálně psychický blok.
Kdysi dávno jsem neběhal, ale chodil. Prčice 6x - 77-79 29 km z Tábora, 80-82 41 nebo 42 km z Milevska. Poslední ročník, před maturou, jsem měl jedinou lehoučkou krizi 3 km před cílem, která se projevila jenom tím, že jsem musel jít a nechtělo se mi čekat na kamaráda, co měl větší krizi. Po odpočinku v Prčici jsem měl pocit, že si to mohu klidně dát celé znovu.
Pak byla vejška, vojna, šlo to nějak do kopru, až po vojně jsem byl odhodlán, že zase začnu. Jenže psal se rok 89, já začal s Běžcem Vysočiny a ve stejném termínu jako Prčice byl Stonařov...
milan: Prvních 6h si budu pořád opakovat, že se musím šetřit a pak se pokusím držet čerstvých běžců na 6h. Jak tě znám, tak bys si rozvrhl tempo a držel ho až do cíle.
heljkal: Já taky nosím a hlavně vozím naší krosovou kočárkovou 3kolku. Ta má výhodu, že s ní jde přejet po předním kole i kláda přes potok :)
Pochod do Prčice jsem chodil jako dítě a teď zas s dětmi, jinak mě neláká. Mám radši delší pochody.
Na 6 hodinovce jsem při odhadu tempa vycházel z maratonu.Celkem to vyšlo.Ale na dvanáctku ? Snad držet striktně tempo 10km/hod a občas se na chvíli protáhnout tempem trochu rychlejším.Netuším jak dlouho bych to vydržel,snad 8-10 hodin.Souběžný závod na 6h ve vaší druhé půlce bude určitě oživením.
Okomentovat