čtvrtek 1. listopadu 2007

Hledání nových cest a vzpomínky na Stromovku

Čím míň běhám, tím mám menší chuť o běhání číst, psát nebo mluvit. Když se počasí ochladilo, začalo mě víc bolet rameno a přidala se i bolest v zápěstí a kotníku. Znovu jsem se objednal k ortopédovi a už týden neběhám. Ze svých plánů jsem škrtl Horolezecký krosmaraton v České Lípě. Možná budu muset zrušit i Porubský dvojmaraton, ale o chodeckou Pražskou 100 bych přišel nerad.

S absencí běhu začínám přibírat a rozhodl jsem se víc cvičit doma. Jsem zapřísáhlý odmítač posiloven. Ne že bych je vůbec nepoznal. Jeden semestr na vysoké se mi nechtělo v zimě chodit na kanoistiku na zamrzající Vltavu a chodil jsem do posilovny. Mýslím, že se mi dokonce i trochu věnoval instruktor, ale nebavilo mě to. Podruhé jsem o pár let později využíval volné cvičení. Měli jsme vyhrazenu 1+1 hodinu v posilovně a v sauně. Pojímal jsem to společensky a hodinu v posilovně víceméně prohovořil. Mé zkušenosti mě od posiloven odradily úplně: prostředí, zapálení posilovači, způsob pohybu, prolínající se pachy potů, ... Budu raději cvičit doma a bez přístrojů. Mám sice nějaké jednoduché pomůcky (činky a posilovací kroužky), ale nechám je na později, až záněty odezní. Začínám lovit v paměti, archívech či internetu cviky, které by nenamáhly ramena. Hlavně na posílení břicha. Jen se donutit a začít :)

foto Marek

Poslední delší běh před tím, než jsem přestal běhat, byl Pražský maraton ve Stromovce. Pro mě to dopadlo tristně. Nejde ani tak o výkon. Věděl jsem, že když nemůžu pořádně běhat, nebude to nic moc. Zkusil jsem se nakopnout týden předem superkompenzační dietou, ale nebylo to nic platné. Začal jsem pěkně pomalu a zvolna, držel jsem se se skupinkou, která běžela na celkový čas 3:15 - 3:18, půlku jsme měli za necelých 1:39. Pak jsem se déle zdržel u občerstvení. Bylo poměrně chladno, mírně foukal vítr a začínal jsem cítit rameno. Pokračoval jsem obdobným tempem s tím, že skupinu možná časem doběhnu.

Na 25. km to přišlo, užší cestu mírně blokovali chodci a v jednom místě 3 děti vedle sebe chaoticky se přibližující. Rekognoskoval jsem situaci: 2 děti vlevo u kraje cesty, mezera, dítě vpravo téměř mimo cestu. Rozhodl jsem se neběžet mimo cestu a proběhnout mezerou. V momentě, kdy jsem se snažil do ní vetknout, dítě vpravo mi nepředpokládaně zahradilo cestu. Srážka. Pád. Dítě jsem smetl jednou nohou a spadl na něj, obě ruce a levé koleno. Rameno zabolelo jak čert a dál jsem mohl jen kulhat. Mírně odřené dlaně, naštěstí krev žádná. Pořádně jsem se už nerozběhl, skupinka mi zmizela a já dopajdal do cíle hluboko pod očekávání. Výsledný čas 3:28:07 je sice můj podzimní nejrychlejší, ale v ideálních podmínkách stačil maximálně na konec první půle startovního pole. Musím se dát do kupy a na jaře přidat.

Letos na podzim jsem poprvé spadl při maratonu ve Slatiňanech, podruhé ve Stromovce, ale sbírku maratonských pádů zakládat nehodlám :) Ze Stromovky ještě jedna kuriozita. Po doběhu na mě čekala rodina. Během mého převlékání, děti zlobily ve vestibulu u vchodu před šatnami. Když jsem se konečně připojil, kolem procházel známý sberač maratónov Šaňo Simon, zastavil se u našeho překvapeného syna, potřásl mu pravicí a věnoval mu své startovní číslo 84. Zajímavé je, že Šaňo ve Stromovce vyhrál kategorii M60 a zároveň běžel 60. maraton v roce svých šedesátin.

Jen na okraj. V den otevření jsem navštívil novou prodejnu Triexpert na Žižkově. Nijak mě nenadchla. Běžecké boty a vybavení budu asi dál kupovat na závodech u Pavla Baběráda nebo si nechám vnutit "falešnou" slevu třeba v Hervisu :)

7 komentářů:

Vl001 řekl(a)...

Tak si na příští sezonu kup raději více párů bot ve výhodných slevách. Ať máš co ošoupávat. Smůlu už sis vybral, příští rok si počteme o pěkných výkonech.

Mount řekl(a)...

vl001:
Dík, tvůj optimismus dokáže člověka potěšit. Já zůstávám raději při zemi. Držím se parafráze: Nejdřív zdraví, potom zábava :)

Anonymní řekl(a)...

Příští rok může být po běžecké stránce jen lepší.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Mounte,
je fajn, že zase píšeš :-)
V Porubě snad nezabloudím, na pražské 100 bych mohla, ...rozeznat zelenou a modrou turistickou značku-někdy problém, vždyť víš :-( , tak bych byla ráda, kdybys tam byl.
Přeju hodně zdraví a chuti do posilování.
mapo

Anonymní řekl(a)...

Mounte,
přeji ti, ať ti to zase brzy běhá. A ještě něco přeji - ať dáš i na rady jiných. Když si přečteš můj komentář k tvému článku ze dne 13.5.2007, pochopíš.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, koukej se dat zdravotne do opradku at mam na jare koho prohanet :) Ja vim ze ted zrovna nastalo pro tebe asi nejprijemnejsi obdobi roku na behani, ale musis to zkousnout, chvili vydrzet a vsechny neduhy dolecit, ona ta zima bude letos dlouha :)

Mount řekl(a)...

milan: dík, doufejme

mapo: taky bych rád, budu se snažit

Vlastak: Dík, ale myslím že jsi trochu mimo. Mé zdravotní potíže najsou způsobené běháním. S největší pravděpodobností by se vlekly, i kdybych nedělal vůbec nic.

zombice: Budu se snažit. Dokud mám nohy v pořádku, tak budu běhat. Nějaká ta kratší pauza mě nerozhází.